Úkolem této studie je umístit komunitní centrum pro osoby s poruchami autistického spektra do dlouhodobě nevyužívané stavby rodinného domu.

Je zde kladen důraz na funkční dispozici, plynulý provoz, komfort a příjemnou atmosféru.

​

ARCHITEKTURA
Architekturu výsledného návrhu domu z velké části ovlivňuje stávající stavba. Půdorys i sklon střech původní stavby rodinného domu je zachován, avšak kvůli nízké podchodné výšce půdy se střecha zvedne o jedno podlaží, takže je plně možné využít  i prostor pod střechou. 
Hmotu domu tedy nyní tvoří dvoupodlažní část se sedlovou střechou a obdélníkovým půdorysem a připojená přízemní část s plochou střechou rovněž obdélníkového půdorysu.

Tvarově jednoduchou hmotu stavby zpestřují čtvercové okenní otvory, které se po fasádě hravě rozbíhají. Žádné okno však není stejné,  v hlavním štítě dokonce výstředně kouká okno kulaté (odkaz na původní podobu fasády).

Barevné pojetí exteriéru je jednoduché. Fasáda má bílou omítku, střešní krytina je z falcovaného plechu ve světle šedém odstínu a okna a terasa jsou ze dřeva.

​

DISPOZICE
Páteř domu tvoří jeho podélná osa ve formě vestavěných skříní žluté barvy. Je to nit, která návštěvníka táhne už od vstupu přes celý dům až ke slunečné terase.
Po společné  vstupní části zádveří se dům rozděluje na zóny. Hned u vstupu je zóna pro zaměstnance (kancelář, šatna s hygienickým zázemím), dále po ose chodby se nachází společenská zóna ve formě herny se vstupem na zahradu a dále pak kuchyňka, která díky velkému stolu poskytuje prostor nejen pro stolování. 
V klidné zadní části domu se pak nachází respitní pokoj s výhledem do zahrady a s vlastním hygienickým zázemím.
V druhém podlaží se pak nachází prostor pro rehabilitaci, hygienické zázemí a v neposlední řadě prostor pro Snoezelen, jehož ztvárnění vytváří multismyslové stimuly.